Studi Slavistici XXI (2024) 2
Articoli

The Origins of Czech Academic Lexicography. From Foreign Inspiration to State Formation Potential

PDF (English)
  • Věra Dvořáčková
Věra Dvořáčková
Masaryk Institute and Archives of the Czech Academy of Sciences
Bio
DOI: https://doi.org/10.36253/Studi_Slavis-16396

Published 2025-02-07

Keywords

  • Origins of Czech Lexicography,
  • Monolingual Dictionary,
  • Příruční slovník jazyka českého,
  • Reference Dictionary of the Czech Language,
  • European Lexicography

How to Cite

Dvořáčková, V. (2025). The Origins of Czech Academic Lexicography. From Foreign Inspiration to State Formation Potential. Studi Slavistici, 21(2), 101–116. https://doi.org/10.36253/Studi_Slavis-16396

Copyright (c) 2025 Vera Dvorackova

Creative Commons License

This work is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.

Funding data

Abstract

This paper deals with the beginnings of Czech academic lexicography in the context of contemporary international lexicography. When work on the first dictionary covering the contemporary Czech vocabulary commenced, many other lexicographic projects were under way in Europe, frequently not comparable in terms of staffing and funding. The authors of the Czech dictionary were able to learn from the experience of their colleagues abroad, which helped them understand what could be useful in the context of the Czech language, what sources of inspiration could be drawn on, and where greater account should be taken of specific local circumstances. The compilation of the Reference Dictionary of the Czech Language was also substantially influenced by the establishment of the independent Czechoslovak Republic in 1918. In light of its multi-national population, in particular the numerous German and Hungarian minorities, the republic conceived the compilation of an extensive dictionary of the Czech language as a project with significant potential for state formation.

PDF (English)

References

  1. Barvíková et al. 1998: H. Barvíková et al., Věda v českých zemích za druhé světové války, Kancelář slovníku jazyka českého za války (Roudný, Praha 1998, p. 81), Praha 1998, pp. 81-86.
  2. Bögel, Krömer 1996: T. Bögel, D. Krömer, Thesaurus-Geschichten. Beiträge zu einer Historia Thesauri linguae Latinae von Theodor Bögel (1876-1973), Stuttgart-Leipzig 1996.
  3. Doroszewski 1951: W. Doroszewski, O słowniku Lindego, “Poradnik językowy”, 1951, 7, pp. 13-16.
  4. Dvořáčková 2011: V. Dvořáčková, Osudy Ústavu pro jazyk český, Praha 2011.
  5. Dvořáčková 2013: V. Dvořáčková, Znovunalezené Dodatky k Příručnímu slovníku jazyka českého. “Práce z dějin Akademie věd”, 2013, 1, pp. 47-54.
  6. Dvořáčková 2019: V. Dvořáčková: Největší výkladový slovník českého jazyka, in: M. Lišková, M. Šemelík (eds.), Jak se píší slovníky aneb Lexikografie pro každého, Praha 2019, pp. 222-237.
  7. Falck-Kjällquist 1987: B. Falck-Kjällquist, Om Svenska Akademiens Ordbok (saob), “Språkbruk”, 1987, 1, pp. 16-20.
  8. Filipec 1958: J. Filipec, Akademický Příruční slovník jazyka českého dokončen. “Slovo a slovesnost”, 1958, 3, p. 216.
  9. Finka 1979: B. Finka, Trideset godina djelovanja Instituta za jezik jazu 1948-1978, “Rasprave Zavoda za jezik”, 1979, 4-5, pp. 5-13.
  10. Goláňová 2011: H. Goláňová, Novočeský lexikální archiv a excerpce v průběhu let (1911-2010). “Slovo a slovesnost”, 2011, 4, pp. 287-300.
  11. Havránek, Trávníček 1957: B. Havránek, F. Trávníček, Pravidla českého pravopisu, Praha 1957.
  12. Hays 2007: G. Hays, Latin from a to p: The ‘tll’ in the 20th Century. “Transactions of the American Philological Association”, cxxxvii, 2007, 2, pp. 483-490.
  13. Hladká 2005: Z. Hladká, České slovníkářství na cestě k jednojazyčnému výkladovému slovníku. “Naše řeč”, lxxxviii, 2005, 3, pp. 140-159.
  14. Hodura 1959: Q. Hodura, Z dějin akademického slovníku jazyka českého, “Naše řeč”, 1959, 1-2, pp. 6-14.
  15. Karlík et al. 2017: P. Karlík, M. Nekula, J. Pleskalová, CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny, Výkladový slovník (Z. Hladká, R. Novotná, Praha 2017), Praha 2017, <https://www.czechency.org/slovnik/VÝKLADOVÝ SLOVNÍK> (latest access: 10.11.24).
  16. Kraus 1993: J. Kraus, Jungmannův slovník stále živý, “Naše řeč”, lxxvi, 1993, 2, pp. 90-91.
  17. Krömer 1995: D. Krömer (ed.), Wie die Blätter am Baum, so wechseln die Wörter. 100 Jahre Thesaurus linguae Latinae, Stuttgart 1995.
  18. Malić 1980-1981: D. Malić, Akademijin rječnik i njegove dopune, “Rasprave Zavoda za jezik”, 1980-1981, 6-7, p. 123.
  19. Opelík et al. 2000: J. Opelík, V. Forst, L. Merhaut, Lexikon české literatury: Osobnosti, díla, instituce, iii/2 (p-ř), Praha 2000.
  20. Páta 1911: J. Páta, Česká lexikografie. Stručný nástin dějin českého slovnikářství, “Časopis pro moderní filologii”, 1911, 1, pp. 6-10, 103-106, 198-202, 296-301.
  21. Pavesić, Reizer 1965: S. Pavešić, Z. Reizer, Nove crtice o rječniku: rad Instituta za jezik na Akademijinu rječniku, Zagreb 1965.
  22. Siwkowska 1951: J. Siwkowska, Linde o swoim słowniku, “Poradnik językowy”, 1951, 2, pp. 17-21; 3, pp. 6-11.
  23. Šlosar 1990: D. Šlosar, Tisíciletá, Praha 1990.
  24. Smetana 1965: M. Smetana, Jak se dělá věda, Praha 1965.
  25. Šmilauer 1958: V. Šmilauer, Příruční slovník jazyka českého, “Věstník Československé akademie věd”, 1958, 7-8, pp. 565-570.
  26. Sobota 1929: E. Sobota: Republika národní či národnostní?, Praha 1929.
  27. Urbańczyk 1953-2002: S. Urbańczyk (red.), Słownik staropolski, 1-11, Kraków 1953-2002.
  28. Vidmanová 1980: A. Vidmanová, Mistr Klaret a jeho spisy, “Listy filologické”, ciii, 1980, pp. 213-223.
  29. Zíbrt 1900: Č. Zíbrt: Bibliografie české historie. Díl první, Praha 1900.
  30. Získal 1938: A. Získal, Příspěvky k lexikografické teorii a praksi. Další příspěvek k lexikografické teorii a praksi. (Vícevýznamnost slov). Závěrečný příspěvek k lexikografické teorii a praksi. (Podrobný slovník současného spisovného jazyka a uspořádání hesel v něm, “Slovo a slovesnost”, iv, 1938, pp. 19-27, 149-160, 212-222.